Místní trendy

V uplynulých dvaceti letech prošel celý pekařský obor dynamickým rozvojem. Sektor je dnes plně privátní, z velké části ovládán českým kapitálem. Výrobu zajišťuje 60 velkých průmyslových pekáren a přibližně 700 středních a malých provozoven. Obnovené řemeslné pekárny doplnily a oživily nabídku průmyslových pekáren, prostřednictvím nových technologií, surovin a přísad reagovali pekaři na rychle se měnící tržní prostředí a spotřebitelské preference. Dnes si zákazník může skutečně vybrat. Nabídka pekařského sortimentu je velmi bohatá, co se týče množství druhů, surovinového složení, originálních tvarů a hmotností, regionálních specialit a v poslední době bio sortimentu. Prodej je zajištěn, především ve městech, prakticky sedm dnů v týdnu, 360 dnů v roce. Stejně dynamickým procesem prošel i pekařský trh. V současné době se přibližně dvě třetiny pekařské produkce prodávají prostřednictvím super a hypermarketů nadnárodních obchodních řetězců. Okolo 10-15 % se realizuje přes vlastní prodejny (pekařské speciálky) výrobců a již jen zhruba 20 % pekařských výrobků nakupují spotřebitelé na tzv. nezávislém trhu (samoobsluhy, večerky, stánky…).

Rozdíly oproti zahraničí

Při výjezdu do zahraničí si může každý spotřebitel porovnat, jaká je tamější nabídka na trhu s pekařskými výrobky oproti tuzemsku. Pokud pomineme místní speciality, je zřejmé, že český pekařský trh nabízí řadu výhod: širokou nabídku chlebového sortimentu, běžného a jemného pečiva, stále populárnější regionální speciality, atd. Samozřejmostí jsou čerstvé, nebalené pekařské výrobky v marketech sedm dnů v týdnu (v zahraničí balené, většinou chemicky konzervované). Dalším pozitivem pro spotřebitele je výrazně nižší cena než u srovnatelných zahraničních výrobků. Pro zjednodušení je možné provést porovnání u 1 kg chleba s 1 l benzínu. Zatímco u nás stojí 1 kg chleba 60 % ceny 1 l benzínu, v zahraničí (Německo, Rakousko) oceňují chléb daleko lépe – 1 kg chleba stojí v pekařské speciálce minimálně 2 € a je tak o 50 % dražší než 1 l benzínu.

Spotřebitelské preference

Spotřebitelské preference pekařských výrobků jsou velmi konzervativní. Rádi vyzkouší novinky v sortimentu (např. tržní hit bagety v 90. letech), vrací se však zpět k osvědčeným pekařským výrobkům, jejichž typickým reprezentantem je např. obyčejný rohlík nebo tradiční kvasový chléb.

Hlavní hráči na trhu

Těžko by se našel „tvrdší“ a více konkurenční trh, než je ten s pekařskými výrobky v České republice. Nadnárodní obchodní řetězce v nelítostném souboji o každého zákazníka využívají převisu nabídky nad poptávkou a díky dominantnímu postavení tlačí výrobce k ústupkům. Ti, aby odolali tlaku, se seskupují do obchodních uskupení, zároveň i z toho důvodu, aby byli schopni zajistit plošné zásobování marketů.

Aktuální situace na trhu

Hlavní trend pekařského trhu v loňském roce nebyl bohužel v oblasti inovací a nového sortimentu, ale byly to jednoznačně úspory. Spotřebitelé se orientovali na levnější výrobky a lépe s nimi v domácnostech hospodařili. V loňském roce dále zesiloval trend čerstvosti výrobků, kde zejména v hypermarketech obchodníci doplňovali běžný sortiment z pekáren o rozpékané mražené polotovary, či nabízeli zboží z vlastních pekáren. Spotřebitelské ceny těchto výrobků dodávaných obchodem byly nesrovnatelně vyšší než běžný sortiment od pekařů. V sortimentní skladbě došlo k poklesu spotřeby chleba, a to na úkor pšeničného pečiva. Hlavním důvodem byly „diskontní ceny“ běžného pečiva v obchodních řetězcích v průběhu celého roku, zejména rohlíků a housek. Přes rostoucí náklady výrobců se jejich odbytové ceny díky drtivému tlaku obchodních řetězců prakticky nezměnily.

Marže obchodu se u pečiva pohybovala okolo 35 %. Priorita „nízkých cen“ obchodu katastrofálně dopadala na ekonomiku pekáren a negativně ovlivňovala kvalitu pekařských výrobků. Spotřebitelé tak místo kvality „prémium“, kterou čeští pekaři umí, dostávali kvalitu „standard“. Nové trendy

Předpokládám, že s oživením ekonomiky se začne projevovat větší „hlad“ spotřebitelů po kvalitě, regionálních specialitách a posílí zdravotní aspekty pekařských výrobků. Toho by měli obchodníci využít a přilákat zákazníky nikoliv na „sociální ceny“, ale na opravdu vysoce kvalitní, čerstvé a chutné pekařské výrobky. Kdo to pochopí, bude na trhu vítězit.

Ing. Jaromír Dřízal, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR